Červenec 2009

Problémy v banke

31. července 2009 v 11:46 | Lucy |  Jednorázovky
Tak, ďalšia poviedka pre Dingo93

Vonku sa pomaly stmievalo. Členovia Akatsuki sedeli pri telke , ale nedalo sa povedať, že by sa moc zabávali.
Práve totiž bežala telenovela Rosalinda, ktorá našich chlapcov

* a jedno dievča * moc nebavila.
,,Prepnite tó…" ozval sa zaspato Deidara. Ono totiž počúvať stále vety typu ako: ,,Milujem ťa." alebo
,,Láska moja." dosť uspávajú.
,,Za chvíľu to končí, mal by ísť nejaký horror."
,,Tó….* zíív * som rád. Unavuje to…"

Akatsuki v Aquaparku

30. července 2009 v 16:38 | Lucy |  Jednorázovky
Ďalšia poviedka, na ženianie, venovaná Dingo93, užite si ju :)

Akatsuki v Aquaparku
Venujem Dingo93
Vonku prevládali slnečné horúčavy. Čiernovlasý ninja toho zvládne veľa, ale keď mu po čele stiekla ďalšia kvapka potu a teplota sa mu zvýšila neprirodzene rýchlo, nevydržal to a skríkol: ,,Tak, už mám toho akurát dosť! Toto horko sa nedá vydržať!" skríkol tak nahlas, že práve spiaci Deidara na gauči spadol a z tváre sa mu zošmykli kocky ľadu.


" Jashine " aneb Hidanova modlitba

28. července 2009 v 22:31 | Lucy |  Vaše básničky
Každým dnem ve mně se shlížíš,
posloucháš má slova.
Své skutky jen ve mně vidíš,
takhle se oddaný chová.
Po rukou krev mi kape.
Znovu se tobě oddávám.
Tuhle službu milovanou,
si krapet užívám.
Potřebou drobné ingredience,
se příliš nespoutávám.
Spoutám jiné,
a pak už jen v bolesti vše plyne.
Užívej si se mnou,
můj bože- vzdávám se ti.
A já tobě věrný,
s touhou klaním se ti.
"Jashine"- tvé jméno zákonem je
poslouchám tvůj hlas.


Hid má narodky

27. července 2009 v 23:06 | Lucy |  Jednorázovky
Tak, som späť a som mnou aj ďalšia poviedka o Hidanovi, ktorá je venovaná mojej kamarátke a užívateľke Dingo93, užite si ju :)



*Cŕŕn *- zazvonil zrazu budík. Bielovlasý ninja sa zvrtol a rýchlo sa posadil na nie veľmi veľkej posteli. V hlave sa mu rýchlosťou blesku vynorili predstavy o dnešnom, celkom obyčajnom dni. Pozrel sa na posteľ spolubývajúceho, ktorá bola už prázdna. Mal pocit, že chce odtiaľto vypadnúť, lenže dobre vedel, že keby tak učinil, že by ho to neskôr veľmi mrzelo. Chvíľku nad tým premýšľal, lenže nemohol prísť na dôvod, aký ho tu drží. Po asi minútovom fylozofovaní a konečnom rozhodnutí, že na to nepríde sa postavil ako kôpka nešťastia a dovliekol sa do kúpeľne. Vonkoncom nemal chuť na večne vážneho Kakuza, nebodaj to ešte trúbu Tobiho. Keď skončila diskusia, či sa najprv osprchuje, alebo si vyčistí zuby sa rozhodol pre sprchu a vliezol do nej, kde na seba spustil pomerne vrelú vodu. Ani vo sne by ho nenapadlo, že dnes je druhého apríla a že tento deň nebude " až taký obyčajný ",ako by si želal.
Zatiaľ v obývačke akatsuki sa rodia v hlavách našich, ehm nie veľmi múdrych členoch až priveľmi múdre plány.

Idiot

12. července 2009 v 21:43 | Lucy |  Komixy

Mikrochip

12. července 2009 v 21:10 | Lucy |  Komixy

Upír v Akatsuki

12. července 2009 v 13:00 | Lucy |  Vaše poviedky
Byl pochmurný večer. Studený vítr profukoval holými větvemi. Všude panovalo zlověstné ticho. Měsíc si ještě dával načas a jediné světlo dopadající na trávník z otevřeného okna působilo mdlým dojmem. V dálce zakrákala vrána. Na její ponuré skřehotání vzápětí odpověděl divoký pes táhlým zavytím. Noční tvorové se pomalu probouzeli k životu. Krajina náhle ožila. Ze všech koutů vylézala různá zvířata. Byl to přesně čas, kdyby nikoho "normálního" nenapadlo vylézat ven. A přesto tu někdo byl. Zetsu znaven seděl na lavičce a pozoroval pod sebou trsy trav. Užíval si tu chvilku klidu. Bylo tak osvobozující hledět na pracovité mravenečky, kteří pochodovali s kořistí na zádech. Na druhé straně Aka-sídla se v sudu na dešťovou vodu vysílený Kisame. Voda byla sice studená, ale neuvěřitelně uklidňující.

Apokalypsa - svět po ovládnutí Akatsuki

12. července 2009 v 12:29 | Lucy |  Vaše básničky
Apokalypsa - svět po ovládnutí Akatsuki
Motýl v prachu prudce se obrací
Slunce zapadá ve žlutých oblacích
skroucen smrtí k zemi se sesmekl
smrt vše zabila v tajném to převleku
černé bahno, rozlité moře pustá zem
nezbylo hoře rudá obloha smrtící spad
mrtvoly všude a hrozný pach
Země temná hábitem se přikryla
zbytečně se miliony let tvořila
pak přišel člověk, neznaje cit
za pár tisíc let zničil ten klid
zpustošil nádheru, oázu vesmíru
modli se bídníče, trest je ti na míru
trest který vyřkl sis jenom ty sám
a stojíš v rozkladu tam kde stál chrám
už v dávném pravěku chtěl si znát víc
utrhl jablko a pak už nic.

Výlev malej Jashinistky

2. července 2009 v 1:17 | Lucy |  Vaše básničky
Prolog :
Jashine, věrně slibuji,
jen tobě své motlitby věnuji.
Jashine, věrně přísahám,
jen v tebe víru navždy mám.

**********************************

EMO, to pro mě fakt není,
radši se dám na modlení.

Buddha je moc slizký, tlustý,
já chci svaly, vlásky hustý..

Nač je ti pomelo vyznávat?
Pomůže jen, když máš hlad.

Hippiesáci, to jsou grády,
zhulený maj kamarády.
Tráva ale mozku škodí,
de*enti se potom rodí.

S ňákým Panem Kristem, to se vycpat jděte,
radši ostré kružítko do sebe zapíchněte.

Trojúhelník v kolečku, to mě vážně bere,
proč jen se mi do toho každej jenom se*e?

Bolesti se nesmím bát,
JDEM SE NĚČÍM PROBODAT?

Jenom jednou za měsíc nějakou obět dát,
takhle to má náš pán Jashin doopravdy rád.

Před jídlem krátká modlitba, to je přece hračka,
aspoň tě pak neoddělá nějaká školní s*ačka.

Dvacet zbraní vlastnit máš,
kolem sebe je nastřádáš.
Kdyby někdo náhodou vystrkoval růžky,
pak ti s klidem postačí manikůrní nůžky.

Po dni plném těžké práce,
stresu a té obětace,
Jashinovi poděkuju, že se mnou tak věrně byl,
že mě z hecu nezabil..

Jedna věc je asi jistá..
já jsem těžkej Jashinista.

Prostě je to moje víra,
ať si klidně každej zírá,
až na ulici budu stát,
na kolemjdoucí nahlas řvát:
"JASHIN HEJBE SVĚTEM,
HIPHOP NECHTE DĚTEM..."